Zahradníkův balón – Letadla na plátně.cz

Českou komedii Adéla ještě nevečeřela natočenou v roce 1977, jenž je zdařilou parodií filmů o neohrožených detektivech a jejich všehoschopných protivnících asi netřeba dlouze představovat. Ve filmu je světoznámý americký vyšetřovatel Nick Carter v dopise požádán pražským policejním ředitelem, aby vyšetřil záhadné zmizení psa Gerta ze zamčeného pokoje. Brzy se ukáže, že za ním stojí mezinárodní zločinec Zahradník a strhne se divoká honička Prahou, která vyústí padouchovým útěkem za pomoci balónu. Zbytky této filmové rekvizity zachráněné ze smetiště je pak možné si dnes prohlédnout v muzeu balónového létání v Chotilsku. Předlohou tohoto filmového aerostatu byl ovšem skutečný plynový balón pojmenovaný Praha o kterém si ještě povíme.

Tento balón byl však předlohou i repliky použité v druhé sérii televizního seriálu Pan Tau, kde se v něm tato pohádková postava plaví vzduchem za Alfonsem Urbanem, který jako dítě uletěl na balóncích z matějské poutě a přistál na opuštěném ostrově. Tento příběh se odehrává celkem ve třech dílech a to Pan Tau se vrací, Pan Tau a Robinson a Pan Tau a příliš velký balón. Na pár vteřin se podobný aerostat objevil i v Zemanově filmu Ukradená vzducholoď, kde během letu vzplál a zřítil se.

Praha

Tento balón francouzské výroby koupil v roce 1904 bohatý obchodník, zapálený vzduchoplavec a člen České Aeronautické společnosti František Hůlka a důvodem k jeho pořízení bylo nahrazení dosluhujícího aerostatu Ressel tímto novějším exemplářem. První let s ním úspěšně uskutečnil už 25. září téhož roku, kdy se vznesl z Prahy a přistál u Velvar. Této technologické novinky chtěl využít i profesor Václav Zenger a to konkrétně ke sledování zatmění slunce, které mělo nastat 30. srpna 1905. Bohužel však toho dne vanul silný vítr a proto byl celý let nakonec z bezpečnostních důvodů zrušen. Naopak v září stejného roku se z něj podařilo inženýru Janu Plischke pořídit fotoaparátem první letecké snímky na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Naposledy se s ním F. Hůlka proletěl 18. října 1908 za doprovodu novináře a redaktora Heinze. Nakonec se za celou dobu svého provozu dostal balón do vzduchu pouze čtyřikrát.

Obal o obsahu 1000 m³ vážil 162 kg a tvořilo jej 32 sešitých dílů pergalu (bavlněné látky s pevností 1000 kg/m²) natřených čtyřmi vrstvami neprodyšného laku. Záklopka, která v něm udržovala plyn byla z ořechového dřeva s 12 vodorovnými péry. Ty pak byly spojeny 16 řemínky a stejným počtem šroubů. Síť držící obalu byla zhotovena z italského konopného lana o síle 3 mm a tvořilo ji 128 kosočtverců. Na konci této sítě bylo 32 lan ukotvených na visutém kruhu z dubového dřeva, který spojoval koš se sítí. Koš byl spleten ze španělského proutí a rákosí. Byla jím propletena čtyři lana o tloušťce 16 mm a pevnosti 1600 kg. Lano vedoucí k 20 kg kotvě bylo dlouhé 40 m, vlečné pak 66 m a vážilo 30 kg. Síť, koš a kruh balónu jsou dnes vystaveny v dopravní hale Národního technického muzea v Praze.