Servus chlapci, ako si tu žijete?

Tak právě touto hláškou přivítal pilot práškovacího letadla Štefan družstevníky z Křečovic, kterého si předseda tamního JZD vyžádal až ze Slovenska. Tato filmová scéna je jak jinak z dnes již kultovní komedie Jiřího Menzela Vesničko má středisková z roku 1985. Její hlavní dějová linka se sice točí kolem řidiče Pávka a jeho mentálně opožděného závozníka Otíka Rákosníka, ale souběžně s ní se také vyvíjí i milenecká zápletka. V tomto poměru se tajně schází Turkova manželka Jana se sukničkářem Kašparem, přičemž se je oba snaží přistihnout Janin žárlivý manžel. Kromě těchto dvou dějových linek se však ve filmu objevuje i několik výrazných vedlejších postav jako například vesnický doktor MUDr. Skružný, který se během jízdy ve svém autě rád kochá místní krajinou, což téměř vždy končí nějakou bouračkou nebo v lepším případě poruchou vozu. Snímek získal mezi lety 1986-87 několik ocenění na různých mezinárodních filmových festivalech v Kanadě, USA, Francii a Španělsku.

Zemědělský letoun z něhož po přistání na poli v Křečovicích vystoupí Štefan je Zlín Z-37 Čmelák. Jedná se o stroj s imatrikulací OK-HJC, který byl po dotočení filmu několik dekád uložený v hangáru na letišti v Mariánských Lázních. Teprve až v prosinci 2022 jej do svých sbírek získalo Národní zemědělské muzeum, které je dnes vystavuje ve své ostravské pobočce. Zavěšené na pouhých třech bodech na střešní konstrukci je součástí stálé expozice Zemědělská technika. Stejný typ letadla, tentokrát však s označením OK-CKU se objevil i v komediálním muzikálu Trhák. Během této epizodní filmové scény natáčené na letišti letňanského aeroklubu se z něj snaží pilot coby nápadník svou písní Mít křídla zaujmout jednu z tří překrásných dcer hajného Kaliny. Samotný film pak jakýmsi satirickým humorem paroduje tehdejší socialistické agitační filmy, přičemž celý děj záměrně eskaluje do extrému. Posledním filmem ve kterém se Čmelák také objeví i když tentokrát jen na pár vteřin je pak rodinný film Poplach v oblacích.

Zlín Z-37 Čmelák

Stroj vznikl koncem padesátých let 20. století, kdy dostala Československá republika pověření od Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) na vývoj a výrobu zemědělských letounů. Specifikace na zcela nový druh letadla obsahovala široký výčet požadavků mezi něž patřila kupříkladu schopnost startovat z krátkých a neupravených ploch, létat velmi nízko nad zemí při malých rychlostech či dostatečná robustnost aby přečkalo i hrubé zacházení a rozmary přírody. V soutěži uskutečněné v roce 1960 byl nakonec k realizaci vybrán projekt XZ-37, který vznikl kooperací firem LET Kunovice a Moravan Otrokovice. Tento prototyp byl poprvé zalétnutý 29. června 1963 továrním pilotem Vladimírem Vlkem a již tehdy se ukázalo, že stroj splnil většinu požadovaných specifikací.

Během sériové výroby, která začala v roce 1965 byl celý proces výroby rozdělen mezi tři firmy. Trup a aplikační zařízení měl na starosti Moravan Otrokovice, křídla a ocasní plochy zajišťoval LET Kunovice a podvozek vyvinula a produkovala Technometra Radotín. Finální sestavování letounu pak probíhalo výhradně v Kunovicích. V letech 1971-77 a 1983-84 se vyráběla verze Z-37A, která měla ještě lepší odolnost proti korozi. Pro výcvik nových pilotů sloužil model Z-37A-2 s dvojím řízením a sedadly umístěnými za sebou. Speciální čtyřmístná varianta Z-37C3 (zvaná Hyena) sloužila pro státní leteckou inspekci a později pro ÚZPLN. V roce 1967 vyroben jediný exemplář Z-37C s americkým řadovým šestiválcem Continental, který měl dát letadlu potenciál proniknout na západní trhy. Výkonnostně se však neosvědčil, proto se tato verze sériově nevyráběla.

Trup tohoto letadla představuje celokovová kostra potažená duralem a z části také tesilovou tkaninou s polyuretanovým nátěrem, který výborně odolává chemikáliím. Pod něj se podle potřeby montovalo buď rozmetadlo nebo postřikovací zařízení s tryskami. Třídílné celokovové křídlo s pevnými sloty a velkými dvouštěrbinovými vztlakovými klapkami zajišťuje dobrou ovladatelnost i při velice nízkých pracovních rychlostech. Palivové nádrže s celkovou kapacitou 250 litrů bylo možné doplnit o další dva 125 l baky, které se umísťovaly pod křídla. Nešlo z nich však palivo přečerpávat za letu, proto tuto činnost musel na zemi ručně provádět mechanik.

Pilotní kabina stroje je umístěná vysoko nad přídí letounu a umožňuje vynikající výhled i při letu ve velkém náklonu. Těsně za pilotovým sedadlem je umístěna nádrž na chemikálie o objemu 650 l z které je možné aplikovat tekuté, sypké i granulované chemikálie. Za ní je pak ještě nouzové sedadlo (tzv. trucovna), kde při přeletech z trvalých základen na polní letiště sedí zády ke směru letu mechanik. Neobvykle vysoký a masivní podvozek umožňuje nejen dosažení velmi nízké přistávací rychlosti, ale také bezpečnou vzdálenost vrtulového disku od země. Pohonnou jednotku pak tvoří modifikovaný hvězdicový devítiválec Ivčenko AI-14 osazený novými reduktory a přeznačený na Avia M-462RF. Na něj byla poté instalována dvoulistá, hydraulicky stavitelná vrtule V-520.

Přilétá nová generace

V roce 1981 v LETu Kunovice přepracovali celou původní koncepci Čmeláka a vznikl tak stroj s několika výraznými inovacemi. Jelikož prototyp XZ-37T poháněl turbovrtulový motor M-601 B o výkonu 515 kW bylo nutné také výrazně prodloužit a přizpůsobit celý trup letadla. Dalšími změnami bylo navýšení objemu kotle z původních 650 na 1 000 l, přibyly winglety na koncích křídel a částečně se změnil tvar ocasních ploch. Zálet prototypu se uskutečnil 6. září 1981 a záhy i představen na 10. leteckém dni s Květy. V roce 1982 se vývoj přesunul do n. p. Moravan Otrokovice, kdy byly postaveny další tři prototypy. První se dostal poprvé do vzduchu 12. července 1983, druhý vzlétl 28. prosince téhož roku a poslední byl odvezený na lámací zkoušky. 

Sériová produkce, která probíhala v Moravanu Otrokovice, čítala mezi lety 1984-1992 celkem 50 letounů, včetně prototypů a 2 kusů dvoumístné varianty Z-137T2. Stroje do výrobního čísla 024 označované Z-37T Agro Turbo měly instalované motory M-601Z s výkonem 360 kW. Od 3. série byla postupně provedena řada úprav, mezi něž patřily např. dvoustupňový filtr v sání vzduchu motoru, změny zemědělského aplikačního příslušenství nebo zlepšení letových vlastností letadla. Počínaje výrobním číslem 030 dostaly stroje silnější motory o síle 380 kW a přeznačeny na Z-137T Agro Turbo. Zajímavostí je, že dvoumístné cvičné verze Z-37T-2 mají za pilotní kabinou namontovanou i malou 400 l nádrž, určenou pro praktický výcvik.

Zemědělec s duší vojáka

I když byl Čmelák a později i Turbočmelák vyvinutý primárně se záměrem zemědělského využití objevila se v jeho historii na chvíli i šance produkovat multifukční vojenskou variantu. První záblesky této vize se poprvé objevily v roce 1984, kdy z tehdejší NDR přišel požadavek na vytvoření letounu pro zvláštní účely. Z první výrobní série Z-37T byl proto vybrán exemplář výrobního čísla 006, na němž bylo provedeno několik nutných úprav. Z důvodů nesení výzbroje a dalšího vojenského vybavení se jednalo především o zesílení konstrukce draku letadla. Výsledný stroj měl mít hned několik způsobů využití. Kromě verze podzvukového útočného bitevníku se počítalo i s typem určeným ke spojovacím, pozorovacím, fotografickým, radiačním účelům nebo se speciálním minovacím zařízením. Proběhly též úspěšné ověřovací zkoušky veškeré přídavné výzbroje a palivových nádrží v prostoru otrokovického letiště.

Svíčka naděje však zhasla příliš brzy. Prezentace stroje před generalitou armády NDR, v září 1985 na vojenské střelnici v Malackách byla zrušena a i když vše hovořilo pro úspěšné započetí produkce (výsledky zkoušek, letové ukázky, atd.) k objednávce ze strany zadavatele nakonec z neznámých příčin nedošlo. Jediným pozitivem vývoje verze Turbo Military verze se tak bohužel zůstala pouze skutečnost, že svým konceptem o 24 let předběhla svou dobu. S tímto nápadem znovu přišla až v roce 2008 americká společnost Air Tractor Inc., když představila verzi AT-802U a později také S2R-660 v rámci projektu Archangel BPA (Border Patrol Aircraft).

Osud prototypu

Po skončení celého programu byl stroj opět uveden do sériového stavu a prodán podniku Slov Air jako Z-137T. V devadesátých letech létal u organizací Reas Brno a Air Special Ústí nad Orlicí a v roce 2005 byl prodán do Maďarska, kde chátral až do roku 2016. Tehdy se jej podařilo objevit a zachránit členům kunovického muzea. Po náročném zrestaurování ve společnosti Simply Fin jej členové muzea znovu sestavili do původní podoby a od roku 2017 je vystaven v prostorách v již zmíněného muzea.

Zlín Z-37A Čmelák

Zlín Z-37TM Turbo Military

Zamýšlená výzbroj a výstroj Z-37TM

[Ukázat prezentaci]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Trhák_(film)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zlín_Z-37_Čmelák

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesničko_má_středisková

http://www.slavetind.cz/stavba/letadla/Z-37_Cmelak.aspx

https://www.muzeum-kunovice.cz/zlin-z-37tm-turbo-military

http://technet.idnes.cz/praskovaci-letadlo-cmelak-09a-/tec_technika.aspx?c=A130628_132746_tec_technika_kuz

Zlínské letectví: Ilustrovaná historie 1924 - 2004. Zlín: Muzeum jihovýchodní Moravy Zlín, 2009. ISBN 978-80-87130-10-0.