Ing. Jan Kašpar je asi nejznámější český pilot, konstruktér a průkopník aviatiky. Do povědomí široké veřejnosti se ovšem nejvíce zapsal svým dálkovým přeletem z Pardubic do pražské Chuchle. Socha tohoto českého letce v mírně nadživotní velikosti dnes stojí na třídě Míru v Pardubicích a jeho busta je umístěna v odletové hale letiště Václava Havla v Praze.
Narodil se 20. května 1883 v pardubickém hotelu Veselka zámožnému občanovi Františku Kašparovi. Od září 1888 začal navštěvovat obecnou školu chlapeckou na Novém Městě. O dva roky později se zúčastnil cyklistického závodu chlapců kde obsadil krásné druhé místo. V červenci 1893 se zapsal ke studiu na Vyšší reálné škole, kde v červnu 1901 úspěšně složil maturitní zkoušku. V říjnu téhož roku se zapsal na C. a k. české vysoké škole technické v Praze. Ovšem od října 1906 nastoupil presenční vojenskou službu v Pulji a tak získal titul strojního inženýra po složení II. státní zkoušky až 28. Února 1907. Poté odjel studovat na I. německou odbornou školu automobilní v Mohuči, kde ovšem absolvoval jen jeden semestr. V březnu 1908 začal pracovat u firmy Basse&Selve ve vestfálské Alteně na konstrukci hliníkových součástek pro vzducholodě. Během této doby se začal také velmi intenzivně zajímat o aviatiku, přičemž zde absolvoval svůj první let, tehdy ještě v balonu.
První pokusy o vzlet a veřejné produkce
Následující rok se vrátil do Čech a začal pracovat u mladoboleslavské firmy Laurin&Klement. V červenci téhož roku však automobilku opustil a po návratu do rodných Pardubic se společně se svým bratrancem Ing. Evženem Čihákem začal naplno věnovat konstrukci letadel. Nejprve začal stavět jednoplošník po vzoru letounu Antoinette a i přestože se v průběhu stavby dozvěděl o úspěchu svého francouzského kolegy Louise Blériota, dokončil stavbu svého stroje. S ním se mu však nikdy nepodařilo plně vzlétnout a proto po několika neúspěšných pokusech, zakoupil za 18 000 franků letoun Blériot XI (výrobního čísla 76). Na žádost otce Františka Kašpara schválila 26. ledna 1910 městská rada stavbu prozatímní kolny (hangáru) pro letadlo jeho syna Jana. Zde pak počátkem dubna téhož roku společně se svým bratrancem Evženem Čihákem začal se samotným sestavováním stroje, výměnou původní pohonné jednotky za motor vlastní konstrukce (později vystřídaný typem Anzani) a jeho pečlivého testování.
Ve středu 13. dubna proběhly první pokusy o vzlet v délce několika set metrů, které bohužel skončily poškozenou vrtulí. I přes tento neúspěch o něm listy Národní politika ve stejný den napsaly:
„Nový český aviatik inženýr Kašpar z Pardubic zakoupil si Blériota a hodlá s ním cvičiti na závodní dráze pardubické.“
O tři dny později, tedy v sobotu 16. dubna se mu již podařilo uskutečnit svůj první úspěšný let přes celé vojenské cvičiště dlouhý zhruba 2 kilometry. Ve stejný den ovšem o dva měsíce později se mu podařilo před komisí složit pilotní zkoušku. Svou první veřejnou leteckou produkci uspořádal Jan Kašpar v neděli 19. června mezi půl šestou a osmou hodinou večerní. Během těchto dvou a půl hodiny předvedl i přes nepříznivý vítr třikrát úspěšný přelet nad vojenským cvičištěm kde jej sledovalo více jak 22 000 platících diváků. Následovala několikaletá série dalších veřejných vzletů, kterou ukončilo až nouzové přistání v červenci 1912.
Na druhém pardubickém vystoupení 18. července 1910 se mu podařilo zůstat ve vzduchu celých 28 minut a během nich vystoupat do výšky 150 m což byl jeho nový osobní rekord. V Olomouci byli sice místní Němci zpočátku proti silně proti události, nakonec se ji však podařilo uskutečnit. První produkce v Praze sklidila nevídaný úspěch a proto bylo další vystoupení uskutečněno již 2. října téhož roku a tentokrát na něm Kašpar vystoupil společně Ing. Josefem Sablatnigem z Klagenfurtu. Zajímavé také je, že během akce v Čáslavi roku 1911 byla pořízena pravděpodobně jeho jediná barevná fotografie. V rodných Pardubicích se mu během třetího vystoupení podařilo stanovit neoficiální výškový rekord při němž dosáhl 785 m. V prosinci 1911 vystoupil Kašpar v Mělníku a na závodišti v pražské Chuchli společně se svým bratrancem Evženem Čihákem.
Dálkové lety
Rok 1911 byl pro Ing. Kašpara neobyčejně plodný. Novou leteckou sezónu zahájil 12. března několika cvičnými lety nad Pardubicemi a již 23. dubna provedl svůj první let nad širším okolím tohoto města. Mezitím se mu podařilo instalací motoru Aerodaimler AD 65 o výkonu 48 kW dokončit svůj nový jednoplošník vlastní konstrukce. Koncem měsíce pak uskutečnil orientační let z Pardubic do Chrudimi, který trval necelých 25 minut. Během tohoto letu se mu také povedlo další prvenství, kterým byl první let s pasažérem. Cestujícím nebyl nikdo jiný než jeho bratranec Evžen Čihák. Památný dálkový let Pardubice – Velká Chuchle trvající 92 minut se uskutečnil v sobotu 13. května, během nějž se aviatikovi podařilo překonat vzdálenost 121 kilometrů. Letoun, se kterým se mu podařilo tuto vzdálenost překonat, o dva roky později daroval technickému muzeu království českého (dnešní NTM Praha) a dodnes jej zde můžete vidět vystavený. Menších přeletů uskutečnil Jan Kašpar mnoho, jednalo se především o návraty z veřejných vystoupení (např. z Čáslavi, Vysokého Mýta, Kolína nebo Dvora Králové).
Ve čtvrtek 22. června se ve Vídni neúspěšně pokusil složit pilotní zkoušku podle mezinárodních pravidel, během které při přistání poškodil letadlo. Po veřejném vystoupení v Kolíně, konaném 13. srpna se mu během zpáteční cesty porouchal motor a aviatik tak byl nucen nouzově přistát u Přelouče. O dva měsíce později ve stejný den se Kašpar pokusil o přelet z Pardubic do Jičína, bohužel však zabloudil a během cesty zpět do rodných Pardubic havaroval. Utrpěl zranění a stroj byl po kolizi vážně poškozen. Ovšem už 20. listopadu začal uzdravený pilot znovu zkoušet své opravené letadlo a již 3. prosince pokračoval ve svém turné veřejnou produkcí v Mělníku. V neděli 6. prosince uskutečnil svůj poslední dálkový let, tentokrát na trase Mělník – Velká Chuchle. Tuto vzdálenost zvládl za 42 minut a jeho tak trochu neodbytným pasažérem se stal Jaroslav Kalva, redaktor listu Národní politika. Sám se k tomuto letu později vyjádřil slovy:
„Jelikož počasí nebylo právě příznivé, chtěl jsem letěti sám, ale redaktor Kalva resolutně se posadil do letadla a nechtěl z něho ven. Prý si z něho nebudu dělat kašpary“.
I když Kašpar neměl zprvu kam redaktora posadit, podařilo se mu tuto nenadálou situaci vyřešit upravením a instalací zakoupené proutěné stoličky do trupu letounu.
První světová válka a civilní život
Již v červenci 1910 založila pardubická městská rada aviatický odbor, který se později stal součástí Aviatického družstva, ustanoveného 14. září 1910. Toto družstvo, založené 26. dubna 1911 si kladlo za cíl podporovat pardubickou aviatiku, vytvořit podmínky pro odborný výcvik letců, získat letiště a postavit hangáry. Poté co se družstvu podařilo postavit hangáry a přibylo i letadel, která Kašpar vlastnil, otevřel si leteckou školu. Spolu s ním na pardubickém letišti působili bratři Čihákové, kontroverzní Vincenc Barthell, který byl podle dochovaných pramenů víc mluvka a podvodník než letec. Dále též továrník a vynálezce Ludvík Očenášek, jenž v té době disponoval největším letadlem v Pardubicích. Po ukončení veřejných produkcí se Ing. Kašparovi podařilo počátkem února 1913 ještě dokončit zástavbu nového motoru do svého jednoplošníku, ten však nikdy nezalétal. V sobotu 3. května 1913 jej pak zastihla smutná událost, umřel mu jeho otec František Kašpar, majitel slavného hotelu Veselka a on sám se musel více věnovat rodinnému majetku. Na valné hromadě Aviatického družstva v Pardubicích byl 11. května následujícího roku zvolen správcem hangáru družstva.
Této činnosti se věnoval a do neděle 15. srpna 1915, kdy byl znovu odveden, tentokrát k 98. pluku ve Vysokém Mýtě. Během války se Kašpar přihlásil také k leteckému sboru, jeho přihláška ovšem nebyla vojenskou správou přijata. Důvodem bylo pravděpodobně mimo jiné i to, že neuspěl při již zmíněné mezinárodní pilotní zkoušce ve Vídni. Na nový rok 1917 byl Kašpar přidělen jako jako vedoucí dílen motorizační školy polních drah rakouské armády v Korneuburgu a ve středu 1. srpna téhož roku byl povýšen na poručíka. Po vzniku Československa se přihlásil do vojenského leteckého sboru, ovšem vzhledem k tomu, že řadu let nelétal a celkem absolvoval dvacet pět letových hodin se do už kokpitu nikdy nedostal. Sloužil zde až do 24. února 1919, kdy byl ze sboru propuštěn na trvalou dovolenou. V červnu téhož roku se také stal členem československého aviatického klubu. Po ukončení kariéry aviatika se rozhodl více věnovat správě rodinného majetku a rozhodl se též podnikat. Ve středu 18. srpna 1920 proto zakládá společně s dalšími třemi společníky firmu Václav Polák, Ing. Jan Kašpar a spol. s.r.o. zabývající se zpracováním dřeva (parní pila).
V tomto směru se mu však příliš nedařilo a po neúspěšném obchodě na burze se stal dlužníkem. Aby se zbavil peněžních závazků, nechal zaměstnat jako úředník ministerstva veřejných prací a ze všech sil se snažil prodat pilu. Naposledy se mezi letadla podíval 18. července 1923 kdy odletěl jako cestující dopravního letadla Aero A-10 na mezinárodní leteckou výstavu do švédského Göteborgu. Poté se stáhl do ústraní a žil samotářským životem u své sestry. Údajně v té době už také trpěl duševní chorobou a nastalé problémy řešil alkoholem, jak vzpomínali někteří pamětníci. O čtyři roky později 2. března 1927 umírá Ing. Jan Kašpar za podivných okolností. Nejčastěji se uvádí verze, kdy se nemocný a zlomený aviatik pokusí oběsit na své vlastní šále nasáklé benzínem v kanceláři pily. Ráno je pak nalezen zaměstnanci v bezvědomí a i když jej rychle převezou do nemocnice, umírá pár dní poté na zápal plic způsobený prochladnutím a benzínovými výpary ve věku pouhých 43 let.
zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Kašpar
http://aviatickapout.cz/cs/historie/jan-kaspar/
https://www.extrastory.cz/zahadna-smrt-jana-kaspara-chtel-si-vzit-zivot-kvuli-dluhum-nebo-moc-cichal
https://www.dotyk.cz/publicistika/sledovaly-ho-tisice-v-nedeli-19-cervna-1910-jan-kaspar-prvne-verejne-vzletl-20180619.html
https://www.lidovky.cz/lide/pohnute-osudy-jan-kaspar-vztetl-jako-prvni-cech-smrt-nasel-vlastni-rukou.A160717_100950_lide_ELE