Hindenburg: The Last Flight
Německý televizní film natočený v roce 2011 režisérem Philippem Kadelbachem, který vykresluje jednu z možných konspiračních teorií o osudu nejslavnější německé vzducholodě své doby. Scénáristovi se jej navíc podařilo obohatit o fiktivní příběh lásky mezi dcerou obchodníka a inženýrem podílejícím se na stavbě tohoto vzdušného obra.
Příběh začíná na jaře 1937, kdy se inženýr Merten Kröger poprvé rozhodne vyzkoušet svůj vylepšený větroň Schulgleiter SG-38. Let zpočátku probíhá hladce a Merten si let náležitě užívá. Nevšimne si tak hejna divokých hus, které letí přímo na jeho kluzák. Na poslední chvíli sice strhne knipl, ovšem jedna z hus mu poškodí ovládání křidélek a on havaruje v nedalekém lesíku do jezera. Naštěstí si toto jezírko vybrala k odpočinku i neznámá dívka, která ho svým okamžitým jednáním zachrání před utopením.
Dívka se zachráněnému pilotovi představí jako Jennifer a on jí jako poděkování za záchranu nabídne, že jí vezme na noblesní večírek konaný na americkém konzulátu. Jennifer mu však uteče bez odpovědi a jemu po ní zůstane jen blesk s věnováním. Večer vyjde najevo, že Jennifer je dcera bohatého amerického obchodníka, na jehož počest se večírek koná. Na večírku se Jennifer od své matky Helen dozvídá, že její otec dostal infarkt. I když se podle zprávy lékaře Edward Van Zandt rychle zotavuje, rozhodnou se obě druhý den vrátit zpět do New Yorku. O situaci je také plně informován druhý kapitán a je mu připomenuta důležitost tohoto letu pro leteckou společnost.
Tou dobou se v New Yorku Van Zandt dozvídá, že se jeho manželka s dcerou rozhodly odletět zpět do Ameriky a jako dopravní prostředek si zvolili právě Hindenburg. V den odletu probíhá v zázemí letiště předletový briefing na nemž je jsou piloti donuceni, aby dodrželi časový harmonogram letu doslova za každou cenu. Kröger je mezitím odvolán k telefonu během něhož jej dr. Eckener pověří úkolem zabránit Van Zandtovým v nástupu do aerostatu. Cestou k Van Zandtovým se srazí s Fritzem Ritenbergem a poví mu o telefonátu. Při odchodu se ho nečekaně Fritz snaží zabít, bohužel se při nastalé rvačce sám nabodne na střep a umírá. Těsně před skonem se mu ještě podaří upozornit Mertena na bombu ve vzducholodi. Merten se sice snaží dozvědět kde je bomba umístěna, Fritz však bohužel stačí před úmrtím říct jen jméno „Jennifer“. Vše se ještě více zkomplikuje, když na něj pošle plukovník Jürgens policii a obviní ho z vraždy. Jemu se však podaří dostat servisním vchodem dovnitř vzducholodě a krátce se sejít s Jennifer u spojovacích dveří.
Aby jí v klidu mohl říct jak to skutečně bylo s vraždou Fritze, rozhodne se s ní o půlnoci znovu setkat v její kajutě. Po tomto rozhovoru začne Merten usilovně hledat údajnou bombu umístěnou někde uvnitř trupu lodi. Během hledání začne ze sabotáže podezírat poddůstojníka Bastiana a zjištění, že je členem gestapa ho v tom ještě utvrdí. Vznikne rvačka ve které poddůstojník málem vypadne ze vzducholodi, Kröger zkusí využít nastalé výhody a snaží se z něj dostat informace o umístění nálože. Bohužel dřív než dostane nějakou odpověď, objeví se zničehonic na místě posádka a zatkne jej za vraždu Fritze Ritenberga. Následně je vyslýchán gestapem ovšem nikoli kvůli vraždě, ale kvůli imaginárním dokumentům, které měl ukrást zabitému Ritenbergovi. Jelikož dr. Eckener celý jejich rozhovor popře, ztrácí Merten poslední šanci jak dokázat svou nevinu.
Jennifer se na celé věci něco nezdá a proto hledá nějaký důkaz o pravdivosti jeho tvrzení. Spolu s Mertenovým přítelem se jí podaří najít v kajutě svého snoubence oblečení posádky a klíče od humidoru. Vyžádají si proto otevření skladovací skříňky a zjistí, že humidor sloužil jen k tomu, aby Fritz dostal válečky dynamitu na palubu. Díky této informaci je okamžitě přerušen výslech gestapa a nařídí posádce prohledat celou loď a nalézt trhavinu. Do krve zmlácený Merten se přidává k hledání přičemž cestou naráží na Jennifer a telegrafistu, který ho požádá o laskavost. Celý vystrašený mu odevzdá krabičku s dokumenty, kvůli kterým byl před chvílí vyslýchán.
Rozčílí ho to, ale souhlasí a vrátí se k Jennifer. V té chvíli jejich zamilovanost vyvrcholí a oba se vášnivě pomilují. Poté si oba prohlédnou obsah krabičky a Mertenovi je najednou jasné o co tu ve skutečnosti jde. Ihned se vrátí hledat zpět do Fritzovy kajuty, aby našli další důkazy, které by potvrdily nebo vyvrátily Mertenovu teorii o atentátu. Když nic dalšího nenajdou, rozhodnou se promluvit si s její matkou Helen Van Zandtovou. Helen se během rozhovoru nevědomky prozradí a Merten začne mít ještě větší podezření, že je do všeho zapletená také firma Van Zandtových. Hindenburg mezitím stále ve svých útrobách ukrývá bombu a navíc se jeho let zdržel kvůli bouřce o další hodiny vůči plánovanému času doplutí do New Yorku. Toho se rozhodne posádka využít a vyhlásí zdržení rozhlasem, aby donutila atentátníka k přenastavení časovače. Po vyhlášení se podaří Mertenovi a Jennifer nepozorovaně vyslechnout rozhovor mezi její matkou a atentátníkem o výbušnině.
Po skončení této konverzace začne Kröger sledovat atentátníka, který ho nakonec přivede až k místu s trhavinou. Začne jej přesvědčovat aby nálož zneškodnil, situace se ovšem zvrhne v potyčku během níž sabotér následkem pádu z lodi umírá. Na letišti v New Jersey, je mezitím Hindenburg nedočkavě očekáván tiskem, davem místních, ale hlavně Van Zandtem, který celou dobu doufá, že se jeho rodina stačí zachránit dříve, než loď vybuchne. Kapitán Lehmann začne provádět poslední otáčku kolem kotevního stožáru, netuší však, že jedno z napínacích lan konstrukce prasklo a protrhlo plynový vak. V té chvíli Merten dál pokračuje v hledání bomby, tentokrát však z vnější strany pláště vzducholodi. Během přistávání nálož nalezne a podaří se mu ji i zneškodnit, kostra Hindenburgu je však celá nabitá statickou elektřinou z bouřky, kterou proletěli cestou do Ameriky.
Po přistání nařídí kapitán Lehmann vypuštění plynu a nevědomky tak spustí řetězovou reakci. Poškozený plynový vak se vznítí od statické elektřiny a oheň se začne šířit celým Hindenburgem. Krögerovi se podaří vyskočit na kotevním laně, což už se bohužel o jeho kamarádovi říct nedá. Nastává absolutní chaos ve které se každý snaží zachránit, jak se dá. V něm se Mertenovi nakonec podaří přesvědčit Jennifer, aby vyskočila z hořícího vraku dříve, než ji také pohltí oheň jako její matku.
Ošetřená Jennifer na letišti poprvé spatří otce, ovšem než jí stačí odpovědět na otázku zda věděl o trhavině, je unesena gestapem. Van Zandt, který se tehdy konečně rozhodl říci novinářům pravdu o sabotáži je tak donucen pokračovat v této nekalé hře, která měla přinést Německu šanci na ukončení embarga a zároveň také uspíšit přípravy na druhou světovou válku. Několik dní po havárii navštíví Merten dr. Eckenera, který je tou dobou také náhodou v Americe a přemluví jej ke spolupráci na záchraně Jennifer. Během výměny krabičky důležitých dokumentů za svou lásku se celá situace vymkne kontrole, ovšem Van Zandt rázně zakročí, zastřelí únosce a protože toho ví příliš mnoho tak posléze spáchá i sebevraždu. Zamilovaný pár se po tomto incidentu raději nakonec rozhodne dále žít poklidným životem v Americe.
zdroj:
http://www.csfd.cz/film/291922-hindenburg/