HC-2 Heli Baby byl lehký dvoumístný cvičný a spojovací vrtulník. Bohužel díky zákazu vydaného Sovětským svazem v roce 1962 trvala jeho sériová výroba pouhé čtyři roky (1958-1962) a jedná se tak i o jediný stroj tohoto druhu, který byl hromadně vyráběn v Československu. Roztomilý vrtulníček se ve filmu poprvé objevil roku 1959 v tuzemském rodinném filmu Prázdniny v oblacích. Znovu se pak objevil na filmovém plátně až o třicet let později v několika scénách seriálu Letící delfín.
Rozpory v názvu
Na internetu lze najít různá označení této helikoptéry, většinou s přidaným názvem firmy jenž má se strojem nějakou souvislost. A tak se můžeme setkat s názvy jako Aero HC-2, Moravan HC-2 či dokonce Zlín HC-2, totéž platí i pro výkonnější variantu HC-102. Nejblíže pravdě je označení Aero HC-2 jelikož v místních prototypových dílnám celý vývoj koncem 40. let minulého století začal. Civilní pojmenování ovšem vrtulník získal až v roce 1956 (do té doby nesl jen vojenské označení VR-2), kdy už prostory spadaly pod VZLÚ a proto je správný tovární název „pouze“ HC-2 nebo HC-102. Další jmenované názvy Moravan či Zlín jsou bohužel zcela mylné. Nešlo totiž o licenční výrobu, ale jen zadání výroby ze strany VZLÚ, která logicky stroj produkovat nemohla. Dalším pravděpodobným důvodem proč se stroje vyráběly v Moravanu Otrokovice byla menší strategická důležitost ve vojenském výrobním úsilí. Vyráběly se zde totiž „jen“ cvičné a sportovní stroje. Heli Baby v názvu pak bylo obchodní označení pro helikoptéry řady HC-2/HC-102.
HC-2
Na základě zkušeností s prototypem XE-II jej navrhl Ing. Jaromír Šlechta v prototypových dílnách společnosti Aero. Bohužel v době studené války kdy byl kladen důraz spíše na bojové stroje a zájem o vývoj této helikoptéry se tak odsouval na okraj státního zájmu. První prototyp postavený roku 1951, vznikl tedy jen díky obětavosti jeho tvůrců, kteří na něm pracovali často i ve svém volnu a za částečného přispění vlastních finančních prostředků. Druhý zkušební stroj se konstrukčnímu týmu podařilo dokončit o rok později a dnes je zavěšen v tzv. dopravní hale Národního technického muzea v Praze. Jelikož bylo potřeba doladit vlastnosti stroje tak aby to během provozu neovlivňovalo to letové vlastnosti, uskutečnil se první upoutaný let až 3. března 1954. Řeč je především o řešení otázky polohy těžiště, která byla posléze vyřešena přidáním 27 litrové balastní nádrže do přídě helikoptéry. K prvnímu volnému letu (s prvním prototypem), uskutečněném kpt. Josefem Němečkem pak došlo přesně o devět měsíců později, tedy 3. prosince téhož roku.
Poté byly v dílnách provedeny další potřebné úpravy, jenž měly zvýšit bezpečnost a celkovou kvalitu letu. Vzhledem k značným vibracím byl původní dvoulistý rotor nahrazen třílistým, dále byl namontován malý symetrický stabilizátor a zkrácena páka cykliky. Testovací piloti pak také požadovali zvětšení kabiny a s tím související úpravy, jenž by vedly k lepšímu výhledu při pilotáži. Široké veřejnosti se tento vrtulník poprvé představil na brněnském veletrhu v roce 1955 během I. výstavy československého strojírenství. V průběhu těchto výstav se posléze ukázal i v následujících dvou letech 1956 a 1957. Návštěvníci si jej tak mohli prohlédnout ještě s registrací V-10 od VZLÚ na přídi. Osvědčení o letové způsobilosti a imatrikulaci OK-IVA získal první prototyp 19. srpna 1958, jen několik měsíců po spuštění sériové produkce. Málo známou skutečností také je, že právě tento stroj si zahrál ve filmu Prázdniny v oblacích. Natáčení tehdy probíhalo na letišti Podhořany patřící východočeskému aeroklubu Pardubice. Během natáčení také získal krásný červeno-krémový nátěr, který na něm můžete v kbelském leteckém muzeu obdivovat dodnes.
Krátký život HC-2
Začátek již zmíněné sériové výroby, jenž byl plánován na rok 1957 musel být nakonec kvůli problémům s homologací motoru Praga DH o rok odložen. Konstruktér VZLÚ, Richard Schön přišel sice s projektem zástavby motoru M-332 o výkonu 103 kW, ten však bohužel nebyl realizován a čekalo se tedy dále na motory Praga. První sériový stroj se tak dočkal svého vzdušného křtu až 18. srpna roku 1958. I přes tyto počáteční nesnáze byl vrtulník představen na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Z letiště VZLÚ jej tam za necelých deset hodin přelétli zkušební pilot Zdeněk Pondělíček a mechanik Jaroslav Písaříček, jednalo se opět o stroj s imatrikulací OK-IVA. Bohužel ve stejném roce začala naše tehdejší armáda používat první sériově vyráběné vrtulníky Mil Mi-1 a nad osudem tuzemské helikoptéry se tak začaly stahovat mračna. I přestože už některé HC-2 létaly bez problémů ve Svazarmech přišlo koncem roku 1959 rozhodnutí zkrátit jejich dosavadní životnost na max. 50 hodin a poté je nechat přestavět na výkonnější verzi HC-102 Heli Baby. Paradoxní tak je, že v červnu téhož roku se podařilo na dvou strojích této „slabší“ verze ustanovit hned dva tehdejší světově rychlostní rekordy (114,248 a 120,182 km/h). V roce 1959 byla HC-2 navíc jeden z nejlehčích vrtulníků na světě.
HC-102
Zástavbou výkonnějšího motoru M-110 H o výkonu 81 kW do draku HC-2 a některými dalšími úpravami vznikl v roce 1961 nový typ označovaný jako HC-102. Od svého předchůdce se lišil elektrickým spouštěčem, větším průměrem vyrovnávací vrtulky, přídí z plexiskla a umístěním akumulátoru do střední části přídě. Na přání mohl být také vybaven palubní radiostanicí a interkomem. Do vzduchu se stroj tohoto typu poprvé podíval v únoru téhož roku a poté byly první dva kusy odeslány na zkoušky do VZLÚ. Ve stejném roce začaly být do otrokovického výrobního závodu také stahovány původní HC-2 k přestavbě. Následující rok 1962 byl pro vrtulníky HC-2 a HC-102 rozhodující. Stodvojka se sice už sériově vyráběla, ale armádě byla nabídnuta v době kdy u nás již létaly výkonnější helikoptéry Mil Mi-1 a Mil Mi-4 a proto bylo rozhodnuto předat vyrobené stroje Svazarmu. Zde sloužily k výcviku budoucích armádních vrtulníkových pilotů. Hledaly se samozřejmě i další způsoby využití, např. opravy drátů vysokého napětí či letecké postřiky polí, ale bohužel neúspěšně.
HC-202
Posledním hřebíčkem do rakve výroby československých vrtulníků byl v roce 1962 příkaz k zastavení vývoje a výroby vrtulníků v Československu, jenž přišel z tehdejšího Sovětského svazu. I přesto se však v roce 1963 začalo pracovat na modernizaci stodvojky s výkonnějším motorem Avia M-110 H o výkonu 103 kW. Uvažovalo se i o použití kompresorové verze motoru M-110 HK, ale celý program nakonec zůstal pouze ve stadiu předprojektu. Díky těmto skutečnostem se nakonec HC-2 a HC-102 vyrobilo v Otrokovicích celkem jen asi 40 kusů.
Fotogalerie:
Verze:
- HC-2
- HC-102
Neuskutečněné studie:
- HC-202
HC-2
| Výrobce | Moravan Otrokovice |
| Posádka | 1 pilot |
| Kapacita | 1 cestující |
| Typ letounu | Helikoptéra |
| Motor | Praga DH |
| Výkon motoru | 62 kW |
| Rychlost |
|
| Délka | 10,46 m |
| Průměr rotoru | 8,80 m |
| Výška | 2,30 m |
| Hmotnost |
|
| Dostup | 3 030 m |
| Dolet | 150 km |
zdroj:
http://www.vrtulnik.cz/hc-2.htm
http://www.ntm.cz/heslar/heli-baby
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aero_HC-2_Heli_Baby
https://en.wikipedia.org/wiki/Aero_HC-2_Heli_Baby
https://www.idnes.cz/technet/technika/ceskoslovenske-vrtulniky-vyvoj.A160212_122844_tec_technika_erp