Wallis WA-116 Agile

Wallis WA-116 Agile je britský ultralehký vírník vyvinutý počátkem šedesátých let minulého století podplukovníkem RAF Kenem Wallisem. Samotný vynálezce je dle svých slov stavěl zejména pro průzkumné, vývojové, kontrolní a vojenské účely, byl si též od počátku velmi dobře vědom důležitosti zachování standardizace správných pracovních postupů a proto letoun nebyl nikdy v jakékoli formě nabízen veřejnosti. Na filmovém plátně se tento stroj objevil de facto jen dvakrát. Poprvé v bondovce Žiješ jenom dvakrát z roku 1967 a pak až v 2012, kdy se stroj velmi podobné konstrukce objevil v jubilejním 500. dílu animovaného seriálu Simpsonovi. I to však stačilo k tomu aby se na dlouhou dobu stal pro veřejnost velmi zajímavým a vyhledávaným létajícím objektem.

Kenneth Horatio Wallis se vývojem těchto hybridů mezi letadly a vrtulníky začal částečně zabývat už koncem padesátých let minulého století, kdy pro ně vyvinul několik výrazných zlepšení. Nejznámějším z nich je offsetová hlavice rotoru kardanového kloubu, která zajišťuje stabilitu samotného vírníku. Prototyp (s imatrikulací G-ARRT) tohoto stroje poháněný motorem Wallis-McCulloch 4318A o výkonu 53,6 kW vzlétl poprvé se svým tvůrcem 2. srpna 1961. Vírníku k vzletu stačilo i při relativně malé rychlosti (cca 20 km/h) pouhých 27 metrů vzletové dráhy, dokázal rychle vystoupat do výšky 3 000 m a unést až dvojnásobek své vlastní hmotnosti.

V roce 1962 spolupracoval Wallis s firmou Beagle Aircraft Limited na stavbě pěti exemplářů WA-116 z nichž tři byly určeny k vyhodnocení britským armádním leteckým sborem (Army Air Corps). Poté co se AAC rozhodla pro Westland Sioux, ukončil se společností spolupráci a věnoval se ve své firmě naplno vývoji a stavbám tohoto letounu. Postupně postavil několik verzí, které se od sebe lišily především druhem a výkonem pohonné jednotky. V polovině šedesátých let se rozhodl posunout vývoj kousek dál a postavil variantu WA-117 Venom. Tuto pokročilou obměnu stošestnáctky poháněl motor Rolls-Royce/Continental O-200-B o výkonu 74,5 kW. Krátce na to přišel s dalším opět o něco výkonnějším typem Wallis WA-118 Meteor se čtyřválcem Meteor Alfa I o výkonu 89,4 kW.

V roce 1969 se Wallis rozhodl vytvořit dvoumístnou verzi WA-116T určenou pravděpodobně k výcviku nových pilotů, postaven však byl jen jeden exemplář. Zhruba ve stejné době postavil také typ WA-119, který měl jako jediný instalovaný vodou chlazený motor z automobilu Hillman Imp o objemu 998 ccm. I když později mělo několik vírníků své soukromé majitele, tak převážnou část těchto letadel vlastnil a používal samotný Wallis k výzkumu a demonstračním letovým ukázkám. I přesto, že v roce 1970 havaroval s jedním WA-117 (G-AXAR) na letecké show ve Farnborough, nepřestal s vývojem dalších verzí tohoto vírníku a 13. června 1971 vzlétl se svým nejvýkonnějším typem WA-120 (G-AYVO). Tento model poháněl motor Rolls-Royce/Continental O-240-A o výkonu 97 kW a od ostatních variant se lišil hlavně tím, že měl jako jediný uzavřený kokpit. V roce 1972 následovala zjednodušená verze WA-121 (nejmenší a nejlehčí z celé produktové řady) vyrobená pro výzkum ve vysokých nadmořských výškách. Poháněl ji motor Wallis-McCulloch 4318A o výkonu 53,6 kW, avšak byla vyrobena jen v jednom exempláři. Tuto vývojovou sérii pak v roce 1980 Wallis uzavřel cvičným dvoumístným modelem WA-122/RR.

Fotogalerie:

[Ukázat prezentaci]

Wallis WA-116 Agile

zdroj:

https://en.wikipedia.org/wiki/Ken_Wallis

https://en.wikipedia.org/wiki/Wallis_WA-120

https://en.wikipedia.org/wiki/Wallis_WA-116_Agile

http://www.aviastar.org/helicopters_eng/wallis_nelly.php

http://www.all-aero.com/index.php/69-manufacturers/manufacturers-n-z/11693-wallis-autogyros-ltd